Příroda a krajina
Charakteristika oblasti
Bohumilice spadají do oblasti Břeclavska, takže je zde velmi suché a teplé podnebí s poměrně malým množstvím srážek. Klima je charakteristické dlouhým a suchým létem, což společně s pahorkatinným terénem a nevysokou nadmořskou výškou 200 m přeje pěstování vinné révy, obilí, slunečnice a mnoha dalších plodin. Nejteplejším obdobím je měsíc červenec, pro které jsou typické časté bouřky často doprovázené ničivým krupobitím. Nejchladnějším měsícem je leden.
Flóra
Bohumilice náleží do oblasti nižších poloh, pro které jsou typické dubohabřiny. Charakteristickými druhy stromového patra jsou dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata), buk lesní (Fagus sylvatica) a javor babyka (Acer campestre). Poměrně často se lze setkat také s různými druhy vrb (Salix sp.) a topolů (Populus sp.), jasany (Fraxinus excelsior) či jilmy (Ulmus sp).
Keřové patro místních lesů je typické výskytem druhů jako jsou svída krvavá (Cornus sanguinea), dřín obecný (Cornus mas), ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), hloh (Crataegus sp.), brslen (Euonymus sp.) či líska (Corylus avellana). Z parazitických keřů všichni znají jmelí bílé (Viscum album), méně pak ochmet evropský (Loranthus europaeus).
Spíše na okrajích lesů a na mezích roste za květu nepřehlédnutelný šeřík obecný (Syringa vulgaris) a snad všudypřítomné keře růží (Rosa sp.), trnek (Prunus spinosa) a bezu černého (Sambucus nigra). Typickými bylinami jsou mařinka vonná (Asperula odorata), violky (Viola sp.), kopytník evropský (Asarum europaeum), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), jahodníky (Fragaria sp.). V květnu nádherně rozkvétají stráně plné konvalinek vonných (Convallaria majalis) a „petrklíčů“, tedy prvosenek jarních (Primula veris). Běžných je mnoho druhů čeledi hluchavkovité (Lamiaceae).
Houby
Okolní lesy jsou mykologicky značně bohaté. Roste zde velké množství hub, a to jedlých, nejedlých i jedovatých. Mezi vyhledávané houby patří různé druhy hřibů (Boletus sp.), suchohřibů zde nazývaných „kyselky“ nebo „babky“ (Xerocomus), kozáků (Leccinum), holubinek (Russula sp.) a mnoho dalších výtečných hub. Nelze opomenout ani bedly (Macrolepiota sp.) a muchomůrky růžovky (Amanita rubescens), které sice výborně chutnají, ale jsou zaměnitelné s různými jedovatými houbami, kterých v okolních lesích také není málo. Poměrně běžně totiž můžeme narazit na různé jedovaté druhy muchomůrek (Amanita sp.) či na jinde vzácného a skutečně krásného hřiba satana (Boletus satanas).
Výjimečnost přírody Kloboucka
Celé Kloboucko, Bohumilice nevyjímaje, leží v rozvolněné krajině se slunnými vinohrady, sady, poli a listnatými lesy. Biogeograficky spadají do tzv. panonské oblasti, která je typická teplomilnými doubravami a panonskými dubohabřinami. Místy je dokonce možné se setkat s pozůstatky stepních rostlinných i živočišných společenstev.
Právě světlé listnaté lesy Kloboucka s okrajovými remízy a světlinami jsou velmi vhodným místem pro život velkého množství rostlinných i živočišných druhů. Z bezobratlých živočichů můžeme jmenovat například dle vyhlášky 395/1992 Sb. ohroženého roháče obecného, několik ohrožených druhů střevlíků, tesaříků, silně ubývající chrousty obecné a mnoho druhů motýlů. Ze skupiny obratlovců se na okrajích lesů pravidelně setkáváme se slepýši, na lesních cestách s užovkami a po dešti s velkým množstvím obojživelníků. Výrazně zastoupenou skupinou jsou také ptáci. Poměrně běžně můžeme narazit na žluny a strakapoudy, výjimečně i na datla a na světlých pasekách často slyšíváme flétnový zpěv žluv hajních či vrkání holubů hřivnáčů. A to vůbec nemluvíme o množství kalousů, puštíků či o pravidelně se vyskytujících výrech.
Opustíme-li lesy a zavítáme do otevřené krajiny, uvidíme rozlehlá pole, ovocné sady rozkládající se na terasách a na neposledním místě i vinice. Teprve při bližším zkoumání zjistíme, že i tyto zemědělsky hojně využívané části našeho kraje mají zvídavému milovníkovi přírody mnoho co nabídnout: po jižních svazích vinic se vesele prohání kriticky ohrožené ještěrky zelené a kudlanky nábožné známé zejména z Pálavy, velmi pozorný pozorovatel se pak může dočkat i užovky hladké svým vzhledem silně připomínající zmiji obecnou. Ve starých ovocných sadech můžeme pro změnu narazit na nápadného dudka, dravé ťuhýky i poměrně nenápadné, přesto pestré bramborníčky.
I nad poli a mokřady Kloboucka je možné pozorovat několik skutečně vzácných druhů ptáků. Nejnápadnější jsou druhy spadající do skupiny dravců: pozorováni zde byli luňáci, rarozi velcí a dokonce i orel mořský. Samotné mokřady jsou pak hodnotné jednak jakožto hnízdiště různých druhů ptáků, dravci motáky počínaje, přes mnoho druhů ptáků brodivých a vrubozobých až ke žlutým konipasům lučním, a jednak jakožto důležité biotopy sloužící nejen k životu, ale zejména k rozmnožování obojživelníků. Právě na skupinu obojživelníků je náš kraj dokonce ještě bohatší, než si až donedávna myslela většina odborníků. Především na jaře můžeme narazit na čolky obecné, několik druhů skokanů, rosničky všech barev, ropuchu obecnou i zelenou, na jedovaté kuňky a podobně. Sečteno a podtrženo, ze 13 druhů žab žijících v ČR jich jen na Kloboucku najdeme 8, což je poměrně vysoké číslo.
Kloboucko je krásné vždy a všude. Ať již pozorujeme rozkvetlou stráň plnou žlutých květů hlaváčků jarních nad potokem s bobří hrází, posloucháme letní koncerty skokanů skřehotavých u rybníka, zatímco nad hladinou loví netopýři hmyz či pozorujeme podzimní „křečkování“ zásob na zimu veverek a křečků. A v zimě, kdy věříme, že příroda odpočívá a sbírá síly k dalšímu úžasnému představení života k nám přiletí vzácní hosté ze severu v podobě pestrých a švitořivých brkoslavů, drobných pěnkav jíkavců či hýlů, kteří nás na krmítku za slunečnicová semínka obdaří minutami svého krásného melancholického zpěvu.
Příroda našeho kraje nám toho mnoho nabízí. Je jen na nás, jestli se naučíme ji vnímat, poznávat a respektovat. Pakliže ano, atraktivita místní přírody nám může výrazně usnadnit úsilí věnované propagaci celého Kloboucka. Budováním studijních ploch, ochranou doupných stromů a obnovou starých tůní dostaneme biologicky velmi hodnotná místa, která po doplnění informačních tabulí poslouží k větší informovanosti i potěše oka nejen místních, ale i mnoha turistů.
