Sjezd rodáků a přátel Bohumilic 2010
Bohumilice. Malá vesnice s nízkým počtem obyvatel a nulovým kulturně – společenským životem. Od počátku roku 2010 to však o Bohumilicích již neplatí. Jak jsme Vás informovali v březnu letošního roku prostřednictvím Větrného mlýna, rok 2010 je pro Bohumilice významný výročím 800 let existence obce a konáním historicky prvního sjezdu rodáků a přátel Bohumilic.
Přípravy
Co se příprav Sjezdu rodáků a přátel Bohumilic týče, je zásadní si uvědomit, že celou akci připravilo nově vzniklé občanské sdružení Přátelé Bohumilic. Tedy obyvatelé Bohumilic samotní, lidé bez jakýchkoliv zkušeností v oblasti organizace kulturních akcí, lidé z kulturně mrtvé vesnice. V důsledku tohoto byly přípravy sjezdu rodáků doslova zkouškou ohněm. Lidé se neměli od čeho odrazit. Především chyběly informace o financování kulturních akcí, což byl problém zejména proto, že Bohumilice žádnými vlastními finančními prostředky nedisponují.
Druhým velkým problémem bylo nejisté počasí, protože jak jistě víte, v Bohumilicích není žádný kulturní dům ani sokolovna a pro akci tedy nebylo možné vybrat vhodnější místo konání než je místní fotbalové hřiště. Nepřízeň počasí však mohla celou akci zcela zhatit a proto se brzy objevily další starosti v podobě shánění dostatečného množství pevných párty stanů, parketu a samozřejmě i zastřešeného pódia.
Shánění finančních prostředků a vybavení však nebylo vším. Od počátku jsme chtěli připravit zajímavý hlavní program a různorodé doprovodné programy a to tak, abychom vyhověli kulturnímu vkusu každého z našich hostů. Proto bylo nutné oslovit mnoho lidí z široké veřejnosti – řemeslníky pro výstavu historických řemesel, kapely, šermíře, folklorní soubory a podobně. Ve finále jsme se na spolupráci dohodli s mnoha řemeslníky, dechovou hudbou Galánka, cimbálovou muzikou Primáš, se šermíři z Křepic, s folklorním souborem Salajka a mužským pěveckým sborem z Dambořic. Ráda bych zdůraznila, že všichni účinkující v Bohumilicích působili bez nároku na finanční odměnu, za což jim patří obrovský dík.
Ve chvíli, kdy jsme měli jasno v programu akce bylo načase začít se věnovat upomínkovým předmětům. Od začátku jsme chtěli připravit něco, co bude všem hostům připomínat nejen Bohumilice a sjezd rodáků, ale i jejich minulost v Bohumilicích, jejich vzpomínky a krásné chvíle. Padlo několik návrhů a nakonec bylo rozhodnuto o přípravě skleniček s obrázkem bohumilické kaple sv. Alžběty, CD „Bohumilice ve fotografii“ obsahujícími různorodé fotografie z historie Bohumilic (dřívější Bohumilice, hody, fotografie ze školy, ze zájezdů, z polí a vinic, ...), 4 druhů pohlednic a pamětních listů s uvítací básní a někdejší bohumilickou pečetí. Navíc byla připravena pamětní vína se speciální etiketou.
Kromě práce na sjezdu rodáků samotném bylo třeba věnovat mnoho času výstavbě a udržování webových stránek obce. Opomenout nelze ani časově velmi náročnou práci s mládeží, která se však více než vyplatila, protože chlapci i děvčata si našli vlastní cestu ke kultuře, tradicím i k folkloru, na kterém se v Bohumilicích aktivně podílí.
19. června 2010
Po přípravách trvajících déle než 14 měsíců nadešlo dlouho očekávané ráno 19. června 2010. Obloha byla sice šedivá, ovšem za krk nikomu nepršelo a to bylo hlavní. Mnoho místních chlapců a děvčat se oblékalo do krojů, mnozí z nich poprvé v životě a v celé vesnici panovala velmi příjemná, pohodová a přátelská atmosféra.
Ráno před 10. hodinou se celá bohumilická chasa a dechová hudba Galánka sešly na dolním konci obce. Muzika začala hrát, maminky pracně uvedly do chodu své nejmenší ratolesti v čele průvodu a všichni krojovaní vyšli. V té chvíli se nám ukázalo sluníčko a všem lidem se tak naskytl půvabný pohled na 22 dívek, chlapců a dětí oblečených do nádherných lidových krojů, které v Bohumilicích nebylo vidět více jak 25 let.
Při první zastávce průvodu u bytovky šlo za průvodem již na 60 hostů. Chlapci zpívali, skákali verbuňk, bravurně zápasili s nestabilními klobouky a odhalovali zákeřnosti chlapeckého kroje v podobě těsných kalhot a vlajících mašlí pletoucích se pod nohy. Nutno však podotknout, že se všemi těmito nástrahami se chlapci vypořádali s ladností sobě vlastní a tak průvod pokračoval až k místní kapličce. Po cestě se k průvodu přidalo mnoho dalších místních i rodáků a u kapličky tak krojovaní měli ke dvěma stům diváků. K průvodu se však přidávali další a další lidé a tak se při další zastávce u hasičky všem krojovaným naskytl nádherný pohled na silnici od hasičky až po kapličku plnou usměvavých, spokojených a příjemně překvapených tváří místních a rodáků, mnohdy se slzami v očích, co tito mladí dokázali.
Ihned po příchodu průvodu na hřiště zahrála kapela sólo pro krojované a po něm krojovaní hostům zazpívali. V té době již byla v plném provozu výstava řemesel a hosté tak měli možnost shlédnout práci uměleckého kováře, košíkáře, hrnčíře, řezbářky, šperkařky a dalších. Většina řemeslníků své výrobky také nabízela k prodeji, čehož mnozí hosté využili.
Ke slavnostní příležitosti výročí obce proběhla také ekumenická bohoslužba, po níž pan starosta Zdeněk Bobek pronesl slavnostní přípitek. Přípitek, který byl upřímný, srdečný a mnoho místních i rodáků velmi potěšil.
Po společném obědě, ke kterému se podávaly vynikající hovězí a srnčí guláše jsme v Bohumilicích přivítali cimbálovou muziku Primáš a mužský pěvecký sbor z Dambořic. O tom, že v Dambořicích se umí nejen těžit nerostné suroviny a budovat, ale i bezvadně zpívat a tančit nás pak přesvědčil folklorní soubor Salajka. Právě Salajce pak vděčíme nejen za perfektní vystoupení na sjezdu rodáků, ale i za výuku verbuňku bohumilických chlapců, a to především vedoucímu tanečního nácviku Pavlu Lattenbergovi.
Po folklorním pásmu se Salajkou a Mužáky z Dambořic nám šermíři z Křepic předvedli různé bojové techniky. Po vystoupení šermířů opět hrála cimbálová muzika Primáš, a to k tanci i poslechu. Volná zábava jistě všechny potěšila: Chlapci a děvčata z bohumilické chasy si zatancovali, ostatní hosté si po chuti zazpívali a na své si na okraji parketu přišly i malé děti.
Ve večerních hodinách cimbálovou muziku vystřídala dechová hudba Galánka. O tom, že o výbornou zábavu se dokáže postarat i ona svědčil plný parket.
Velkého finále v podobě ohňostroje se hosté dočkali přesně o půlnoci. Malé jiskřičky vybuchující za zvonění zvonů se brzy rozrostly do obřích rozměrů a právě v té chvíli si mnozí z nás - organizátorů - si skutečně upřímně oddechli. Proč? Zaprvé, počasí bylo vynikající. Zadruhé, oproti prohlašování zlých jazyků, že budeme mít minimální účast do Bohumilic přijelo opravdu velké množství hostů, mnohem více, než organizátoři očekávali. Zatřetí, bohumilická mládež skutečně zazářila, postarala se o skvělou atmosféru a dokázala, že chlapci i děvčata mají obrovský zájem nejen o Bohumilice samotné, ale i o jejich historii, kulturu a zejména tradice. Začtvrté, hosté se výborně bavili, poznávali staré známé, společně vzpomínali a mnozí bohuměláci i rodáci ještě dnes uroní slzu, když si vzpomenou na jedinečnou rodinnou a přátelskou atmosféru, která o sjezdu rodáků zahalila celé Bohumilice.
Košt vín
Po nabitém 19. červnu a ranním úklidu hřiště nás v neděli čekalo relativně odpočinkové odpoledne s výstavami a koštem vína pořádaným taktéž k příležitosti výročí 800 let obce Bohumilice. Ti odolnější z krojovaných svlékli sváteční kroje, ve kterých byli od brzkých sobotních hodin až do ranních hodin nedělních a ujali se nalévání vína. Ačkoliv již byli v civilu, rozhodně jim nechyběla chuť zpívat a chlapcům dokonce ani skákat verbuňk. Speciální pochvalu si vysloužil Kuba Kotas, který si kroj v neděli znovu obléknul a tím si vysloužil mnoho uznání od kolegů i od návštěvníků koštu.
Zmínku si jistě zaslouží i to, že se v Bohumilicích sešlo celkem 101 vzorků z 8 vesnic. Nejvíce vzorků pocházelo z Dambořic a z Klobouk, další vzorky pak z Bošovic, Morkůvek, Brumovic, Velkých Pavlovic, Velkých Hostěrádek i z Bohumilic. Nejžádanější ze vzorků byla odrůda Kerner od Iva Matyáše z Bošovic. Jeho výběr z bobulí z pozdního sběru
o sladkosti 27° chutnal skutečně výtečně. Z damborských vín se nejvíce nalévala vína Miloslava Matuly, který se prezentoval dokonce 5 vzorky. Z klobouckých měla velký úspěch vína pana Františka Baláta, Zdeňka Bobka a dalších. Mnoho výborných vín pocházelo také z Morkůvek a z Brumovic. Obrovský zájem byl také o všechna vína ze sklepa Marka Suského z Velkých Pavlovic. Jeho Malverina a Frankovka Rosé se vypily stejně rychle jako Matyášův Kerner a právě kvůli těmto 3 zmiňovaným vzorkům hosté pravidelně chodili za organizátory kvůli kontaktním údajům na vinaře. Zkrátka, vína chutnala a tak se pilo, zpívalo a tancovalo až do pozdních večerních hodin.
Doprovodné výstavy
Během celého víkendu věnovaného oslavám výročí 800 let Bohumilic byly pro všechny zájemce připraveny různé výstavy s bohumilickou tématikou. Konkrétně se jednalo o výstavu historických oděvů v modlitebně Církve bratrské, výstavu na téma „Život a dílo Antonína Kolka“ v kapli sv. Alžběty, výstavu obrazů Bedřicha Jokla v bohumilické knihovně a o výstavy mysliveckých trofejí a „Bohumilice ve fotografii“ v bohumilickém bývalém školním klubu.
K velké radosti organizátorů měly výstavy nečekaný úspěch. Hosté vzpomínali na módu svých maminek a babiček, v některých případech dokonce poznali, která tetička před mnoha lety v oné sukni a jupce chodívala či kdo se vozíval ve stoletém kočárku. Jiní zase debatovali nad dílem bohumilického rodáka a spisovatele Antonína Kolka či před obrazy s náboženskou tématikou režimem neuznávaného Jokla. Nejvíce času však lidé trávili u fotografií. Nacházeli na nich sebe, své rodiče, spolužáky i kamarády. Dávné události zachycené na fotografiích, někdejší školní třída a několik desítek let stará školní lavice vyvolaly spoustu vzpomínek a tak se u fotografií vzpomínalo a dlouze povídalo.
O úspěchu výstav mimo jiné dobře svědčil i zájem o jejich opakované zpřístupnění. Výstavy, u kterých to bylo možné, jsme přesunuli do třídy bývalého školního klubu a zde byly v neděli 11. července 2010 naposled otevřeny pro veřejnost.
Výhled do budoucna
1) Opakování sjezdu rodáků po 5 letech
Vzhledem k velkému úspěchu celého sjezdu rodáků a také k tomu, že se v Bohumilicích vytvořila fungující skupina se zájmem o folklor a lidové tradice bychom bohumilický sjezd rodáků rádi zopakovali roku 2015.
2) Obnovení hodových tradic
Dosud poslední bohumilické hody se konaly v srpnu roku 1984. Po těchto hodech, kterých se účastnily již jen 3 krojované páry v Bohumilicích nevznikla žádná další fungující skupina mládeže, které by na udržování tradic a folkloru nějakým způsobem lpěla: starší chlapci se ženili, mladší odešli na vojnu a ti nejmladší o hody neměli zájem. Svůj význam měl i výrazný odliv mladých do měst, o kterém se můžeme dočíst v bohumilických kronikách.
Dnes se však situace naštěstí obrátila: Nynější mládež se o bohumilické tradice nejen zajímá, ale dokonce je chce obnovit a udržovat. Doufejme tedy, že bohumilické „Hody po 27 letech“ plánované na 3. září 2011 budou úspěšné a že na nás minulí bohumiličtí stárci budou právem pyšní.
3) Zpracování historie bohumilických hodů
V souvislosti se zmiňovaným úpadkem hodových tradic v Bohumilicích se na mnoho hodových zvyků již zapomnělo. Každá vesnice však má jiné zvyky a tradice a právě proto by bylo přínosné bohumilické hodové zvyky zpracovat do ucelené podoby a vzniklou knihu zachovat dalším generacím chlapců a děvčat, kteří budou mít o hody a související lidové zvyky v Bohumilicích zájem.
Co se týče příprav bohumilických hodů, naprostá většina starších generací mladým velmi fandí. Ať se již jedná o někdejší bohumilické stárky z roku 1984 či 1948, všichni jsou ochotní se s mladými podělit o hodové zážitky, znalosti tehdejších zvyků, rady, zkušenosti i fotografie. Právě tito lidé jsou pro nás úžasným zdrojem informací, které stojí za zachování.
Jistě uznáte, že kultura i tradice se v Bohumilicích začínají slibně rozvíjet. Jak již ale bylo zmíněno, v Bohumilicích panují značné problémy s financováním jakýchkoliv akcí. Realizace všech plánů tedy závisí především na budoucím městském zastupitelstvu a na případném přidělení finančních prostředků. Nezanedbatelné jsou finanční příspěvky místních i rodáků, které dokazují, že lidé mají o kulturu a obnovu tradic v Bohumilicích velký zájem. Tyto dobrovolné příspěvky nám velmi pomáhají, ale bohužel nepokryjí ani jednu pětinu celkových výdajů potřebných pro organizaci hodů či jiné akce podobného rozsahu. V tuto chvíli jsme tedy trvale vázáni na štědrost sponzorů a na náklonnost nového zastupitelstva. Doufejme tedy, že příspěvky místních i rodáků budou spolu s obrovským zájmem mládeže pro okolí dostatečným důkazem toho, že lidé mají o obnovu kultury a tradic v Bohumilicích zájem a že budeme odpovídajícím způsobem podpořeni.
Poděkování
Na přípravách Sjezdu rodáků a přátel Bohumilic a na celkové obnově kulturního života v Bohumilicích se podílelo mnoho osob. Nebyli to jen samotní organizátoři či účinkující, ale také mnoho lidí zvenčí, kteří nám poskytli mnoho cenných rad, doporučili vynikající alternativy k plánům, které by v původním znění z různých důvodů nevyšly, mnoho sponzorů i spolupracujících obcí a sdružení. Poděkování tedy patří zejména:
- Bohumilické chase za skvělou práci během celého roku 2010, za přípravu slavnostního průvodu, za vytvoření a udržování příjemné atmosféry během celé akce a také za urychlený přechod od příprav Sjezdu rodáků a přátel Bohumilic 2010 k přípravám bohumilických „Hodů po 27 letech“ plánovaných na 3. září 2011,
- rodičům děvčat a chlapců z bohumilické chasy za roční bezplatné zapůjčení jejich dětí,
- panu starostovi RNDr. Zdeňku Bobkovi za podporu, bez které by se sjezd rodáků konal jen stěží,
- panu Ivanu Kalivodovi (Pavlovín, spol. s r.o.) za poskytnutí vína pro celou akci a dále pak Vinařskému fondu a velkému množství vinařů z okolních vesnic za podporu koštu vín finančními prostředky i věnováním vynikajících vzorků z vlastních vinic,
- dechové hudbě Galánka a cimbálové muzice Primáš za skvělou zábavu,
- všem účinkujícím, sponzorům i partnerským obcím a starostům za jejich pomoc,
- všem, kteří v psím počasí pomáhali s páteční přípravou hřiště,
- manželům Skulínkovým a jejich pomocníkům z výčepu za uhašení naší žízně a uspokojení chuťových buněk,
- velkému množství bohumilických obyvatel i rodáků, kteří organizátorům zapůjčili své mnohdy velmi staré a cenné fotografie, nádherné kousky někdejších oděvů i nářadí svých rodičů, babiček a prababiček pro výstavní účely,
- klobouckému KIC a krumvířskému SPOLKU PRO MUZEUM za podporu doprovodných výstav nejen zapůjčením výstavních panelů a figurín,
- všem, kteří se účastnili výroby upomínkových předmětů, zejména pak Peťce Adámkové za obrovské úsilí věnované přípravě pamětních listů a pečetí včetně ruční výroby mosazného pečetidla.
- Na závěr také Luďkovi Adámkovi za pečlivou foto- a videodokumentaci celé akce a za obrovskou pomoc s již zmiňovanou páteční přípravou hřiště.
Velké „Díky!“ patří také všem našim hostům, kteří do Bohumilic přijeli a ocenili tak naše úsilí.